vánoční přání

 Vánoční přání pro naše blízké. Vlastní výroba. Ruční tisk. Doslova .-)


výroba, styling a foto: H+P+V Weiss

rozbíjím se v nekonečnu

Vstupte do čokoládového světa Rozbíjím se a nechte se unést vzpomínkami, příběhy, emocemi, poezií, elegancí, krásou a designem. Zažijte to vše v jediném okamžiku ochutnáním střípku čokolády z kolekce Rozbíjím se v nekonečnu.

Věřte mi, že vím, o čem mluvím. Když jsem na Designbloku 2010 vešla do místnosti, kde autorky Rozbíjím se prezentovaly svoji aktuální kolekci, měla jsem pocit, že jsem vstoupila do jiného světa. Kdybych doma nerozbalila čokoládu Pravda » Dotknout se nedosažitelného a nebýt na to připraven, myslela bych si, že se mi to setkání jen zdálo. Všem, kdo mají rádi krásné věci s příběhem, doporučuji zavítat na předvánoční Designsupermarket a čokoládový příběh Rozbíjím se zažít na vlastní kůži. Možná se dozvíte něco o sobě  samých, možná vyberete svým blízkým výjimečný dárek. Možná se tam potkáme .-)

Více o projektu a aktuální kolekci na stránkách Rozbíjím se. 

Designsupermarket 2014 trvá do neděle v domě U Minuty na Staroměstském náměstí. Seznam všech vystavovatelů a další praktické informace zde.

foto: Marek Bartoš / Rozbíjím se

Vánoční stromek trochu jinak

Pár skvělých nápadů pro ty, kteří nechtějí mít doma tradiční vánoční stromek. Já osobně mám "klasiku" ráda, pro mě to je jedle a křehká krása českých skleněných ozdob v zlatohnědých odstínech. Ale kdo ví, třeba jednou nebudeme na Vánoce doma, nebo budu chtít zkusit něco jiného. Letos to ještě nebude a tak se těším na vůni jehličí....těším se, až odklopím víko krabice s ozdobami.

foto pinterest: 1,2,3,4,5,6

kniha plná radosti

Když je venku zima a navíc vám není dobře, není nic lepšího než zalézt do postele s knihou. A co teprve s vlastní výtvarnou knihou! My jednu takovou máme :).

Od nápadu uspořádat Hugovy výkresy i další výtvarná dílka do knihy uběhl více než rok, ale ke zpracování a vydání knihy došlo až letošní podzim. Obojí bylo časově náročnější než jsme si s mužem představovali, nakonec se vše podařilo a Hugova radost nad každou otočenou stránkou, nebo nadšení ze záložky králíčka (průvodce knížkou), nám bylo velkou odměnou. 

Myslím, že moc nezáleží na tom, zda je dítě talentované. Důležitější je radost a sebedůvěra kterou mu tvoření přináší. Je hezké být toto součástí.

styling a foto: P+V Weiss

venkovské útočiště Virginie Woolf

 "Monk's house, to bude už navždy naše adresa, vlastně už jsem nám vybrala hroby na hřbitůvku za naší loukou" zapsala si anglická spisovatelka Virginia Woolf do deníku v r. 1919, když s manželem Leonardem koupili dům na okraji malé vesnice Rodmell, v hrabství Sussex. Mít domov ve městě i na venkově bylo tehdy známkou jistého přepychu, a i když Monk's house nijak přepychový nebyl, jeho rozlehlou zahradu, přilehlé louky i výhled na okolní pahorkatinu si oba zamilovali na první pohled. Ačkoli Virginia milovala společenský život a ruch Londýna, v Monk's house se cítila opravdu šťastná. V Rodmellu nacházela potřebný klid pro své dopolední psaní. V zahradním domku, který byl její pracovnou, napsala většinu svých vynikajících literárních děl. Milovala odpolední procházky po okolní krajině při kterých přemýšlela o svých knihách a těšila se na tiché večery věnované čtení. Kromě práce pro jejich nakladatelství Hogarth Press, věnoval Leonard čas zvelebování zahrady, ta byla jeho velkou radostí a vášní. Když při náletech Londýna v r.1940,  zasáhla bomba dům ve kterém žili na Tavistock square ve čtvrti Bloomsbury, rozhodli se zůstat ve svém venkovském útočišti natrvalo. O rok později se psychický stav Virginie Woolf zhoršil natolik, že se rozhodla ukončit svůj život ve vodách blízké řeky Ouse. Její muž Leonard žil v Monk's house až do r.1969.

  Právě čtu Deníky Virginie Woolf a v myšlenkách se vracím do jednoho horkého letního dne v poklidné vesničce. Vzpomínám na návštěvu Monk's house, na záplavu květin v zahradě, piknik u zahradního domku, bowling na trávníku, výhledy do kraje...To místo mělo úžasnou atmosféru. Příjemný chládek uvnitř domu, květiny ve váze, rozečtené noviny.... Měla jsem pocit, že majitelé domu jsou někde na procházce a každou chvíli se vrátí na odpolední čaj.

  Poté, co jsem navštívila tento dům a v Londýně procházela ulicemi příjemné čtvrti Bloomsbury, vnímám knihy a deníkové zápisky Virginie Woolf z jiného pohledu. Každý její všední postřeh má najednou  přidanou hodnotu. Protože mám ráda příběhy, nemohla jsem si nepřivézt knihu Virginia Woolf's Garden. A taky jsem nemohla odolat bílým kalokvětům a kousek z té krásné zahrady jsem přivezla domů.(obr. dole). Doufám, že sazenice přežijí zimu a příští rok vykvetou :)

  

ps: prodej na anglickém venkově často funguje takto:  u zboží (např. květiny) je cedulka  “vyberte si, a peníze vhoďte do schránky u domu”... Nedovedu si představit, že by tohle fungovalo v Čechách!


foto : V.Weiss a Caroline Arber - Virginia Woolf¨s Garden

All for Children

Každý rok se těším na podzimní kolekci dětského oblečení All for Children v H&M. Limitované kolekce jsou originální svým pojetím i výběrem materiálů, ale jedno mají vždy společné - hravost. Ta letošní je ve znamení dobrodružných výprav do tajů lesního králoství. Vzpomínáte si ještě, jak vám v dětství připadal les tajuplný, kmeny stromů obrovské a jejich kořeny malinko strašidelné? Na lesklé krovky brouků, nebo na veverku na lesní pěšině? Na to vše jsem si vzpomněla dnes, když jsem vybírala oblečení pro Huga. Škoda že nabídka kolekce pro ČR není úplná, a že se nevyrábí i větších velikostech. Vybrala bych si pudrově růžovou mikinu s kapucí a leské botky .-)  Pokud svoje děti oblékáte osobitě a chcete podpořit dobrou věc, bude pro vás  kolekce All for Children ta pravá, protože H&M 25% z prodeje podporuje organizaci UNICEF, jejíž den v kalendáři připadá právě na 31.10. Více o projektu zde. Celá kolekce All for Children zde.

Hezký víkend.
Petra

+ skvělé video All for Children 2012

foto: H&M, pinterest

 
Z odmlky na blogu by se mohlo zdát, že jsme si prodloužili prázdniny a stále si užíváme večery zbarvené do růžova. Ve skutečnosti jsou naše prázdninové zážitky mnohem méně růžové. Větší část léta se mi slévá v rozmazanou čmouhu nepříjemných událostí, které neberou konce. Ale i to nepříjemné co život přináší, může být v něčem užitečné, něco se naučíte. Více si vážíte obyčejné každodennosti. Zjistíte více o sobě samých i o vašich přátelích. A nakonec to vše zvládnete. Ostatně nic jiného vám stejně nezbývá. Vím, že s odstupem času si z léta budu pamatovat jen ty hezké dojmy. Oběd s kamarádkou. Pár výletů. Překrásných čtrnáct dní u přátel v Anglii. A také podporu a laskavý zájem všech, kteří na nás mysleli. Děkuji! Petra                              KEEP CALM AND CARRY ON!